Kulturní a společenské akce v obci

Vítání občánků

V neděli 28. listopadu proběhlo poslední letošní vítání občánků, kterým jsme mezi námi přivítali tyto miminka:

Nikola Jiroušková

Vojtěch Hasala

Natálie Klvačová

Jako vždy se vítání zúčastnily děti z mateřské a základní školy, které pod vedením p. uč. Aleny Štěrbové a za hudebního doprovodu paní Jarmily Voščekové zazpívaly pro miminka krásné ukolébavky a recitovaly básničky. Všem za jejich krásné vystoupení děkujeme :-).

Našim novým občánkům přejeme, aby vyrůstaly v radostném, láskyplném a příjemném prostředí a jejich  rodičům přejeme, aby ze svých dětí měli po celý život tu největší radost.

 

Vítání občánků

V neděli 3. října proběhlo letošní druhé vítání občánků, kterého se zúčastnily tyto děti:

Jakub Bugner

Kateřina Kiliánová

Jan Skoumal

Matěj Šebesta

Pro miminka i jejich rodiče zpívaly ukolébavky a hrály na flétny děti ze základní a mateřské školy pod vedením p. uč. Aleny Štěrbové a také za doprovodu paní Jarmily Voščekové, kterým tímto děkujeme za krásné vystoupení.

Našim novým občánkům přejeme do života především zdraví, spoustu štěstí a radosti.

 

Máj v Moravských Prusích 

V letošním roce se podařilo, po kratší přestávce, navázat na tradici stavění máje. Uspořádání této události se chopila místní mládež, především chlapci ve věku 15 až 20 let. Veškeré starosti se stavěním spojené padly na jejich bedra. Celou přípravu si zajišťovali sami, od shánění stromu přes kopání jámy až po způsob samotného stavění. Bohužel museli ustoupit od tradičního stavění bez použití moderní techniky, a tak nakonec využili jeřábu, který jim pomohl více než dvacetimetrový strom usadit na klasické místo před kulturním domem.

Nadšení a dobrý pocit z času stráveného zařizováním a zajišťováním všeho potřebného, však vydržel pouze týden. V sobotu následujícího týdne byla máj pokácena. Snad to do příštích let chlapce neodradí a máj se v Prusích bude tyčit každý rok.

Tereza Řezníková

 

Slet čarodějnic  

V pátek 30. dubna proběhl na místním hřišti za krásného jarního počasí již třetí ročník sletu místních čarodějnic. Po úvodním přivítání, připomenutí Čarodějnického desatera a Obecně závazné vyhlášky o létání na koštěti plnily krásné čarodějky různé úkoly - skákaly v čarodějných pytlích, házely koštětem do dálky, musely projít čarodějnou dráhou nebo trefit koštětem míč do brány. V mezičase si každý zájemce mohl vyrobit svoji vlastní čarodějnici z klacíků, provázků, slámy a hadříků. Následoval čarodějný tanec, při kterém zástupci lidské cházky vybrali Miss čarodějnice I., II. a III. kategorie. Proběhlo slavnostní vyhlášení a ocenění největších krasavic a hned následoval slalom na koštěti mezi kužely. Vzhledem k tomu, že se létalo na čas, některé z nás stál tento výkon spoustu sil J. Ocenily jsme vítězné kolegyně a už přišel na řadu velmi oblíbený lov havěti z odporného slizu. Mladší čarodějky byly šikovné a vylovily všechny hady, pavouky, brouky a červy.  Mezitím čarodějnice nejstarší kategorie odpočívaly a sbíraly síly na nadcházející zápas v čaroflorbalu. Zpočátku starší čarodějky vybraly dva týmy, které nastoupily proti sobě, ale během chvilky už nebylo poznat, kdo s kým hraje. Košťata létaly všude, pekelně se prášilo a nakonec ani ten balon nevydržel a praskl... Góly nějaké padly, ale bylo těžké určit, které to družstvo vlastně zvítězilo, takže výborný dort plný červů a různé havěti ochutnali všichni. Abychom se všechny vydýchaly a uklidnily po tom urputném boji, přišlo na řadu pasování do I., II. nebo III řádu čarodějného cechu v Moravských Prusích (podle toho, kolikrát se již daná čarodějka sletu zúčastnila). Na důkaz toho dostala každá glejt a čarodějky, které v letošním roce dovršily desátý rok, dostaly i řidičák na koště (mladší mohou zatím létat pouze na trenažeru). Na závěr jsme vytvořily kruh kolem vlastnoručně vyrobených čarodějnic a čarodějným pokřikem a následným tancem jsme se s nimi rozloučily. Poté byla zapálena hranice a naše čarodějky byly symbolicky upáleny. Následně se mladší čarodějky odebraly na kutě a ty starší tancovaly a rejdily celou filipojakubskou noc....

Tož zase za rok drahé kolegyně, zdraví Vás

                                                                                        Vošatka Netopýrů, v.r.

                                                                             generální tajemnice výkonného výboru

 

Pozn. hřiště bylo plné lidí a nás těší hojná účast. Škoda jen, že spousta z nich byla v civilu a že mezi námi není více maminek či babiček, které by přišly v kostýmu podpořit své malé čarodějky a ukázaly jim, že se také umí pobavit a udělat si ze sebe srandu....  

Fotky si můžete prohlédnout .

 

Vítání občánků

V neděli 28.2.2010 proběhlo letošní první vítání občánků.

Pozváni byli rodiče s těmito dětmi:

Tereza Marišlerová

Jiří Štěrba

Eva Musilová

Libor Zehnálek

Tomáš Večerka

V průběhu slavnostního odpoledne vystoupily děti z mateřské a základní školy pod vedením p. uč. Aleny Štěrbové a také zazpívaly děti ukolébavky za doprovodu p. Jarmily Voščekové.

Dětem přejeme do života především zdraví, štěstí a lásku svých rodičů :-).

 

 

Kolébka

Vítání občánků se v Prusích - Boškůvkách uskutečňuje každý rok, a to už 37 let. A 37 let se děti fotí v té stejné dřevěné kolébce bílé barvy s ornamentem po stranách. Ta je ale mnohem starší...

V roce 1909 se narodil můj pradědeček Theodor Řezníček a jeho rodiče pro něj nechali vyrobit zbrusu novou kolébku. Její, údajná, cena byla 5 Kč. V té době byla ještě nezdobená a měla hnědou barvu.

Dnes již těžko říct, komu všemu byla v průběhu let zapůjčena jak mými prapraprarodiči, tak mými praprarodiči, ale po celou dobu bylo její stálé místo v domě Řezníčkových č. p. 118 (dnes likérka pana Metelky). Až v roce 1972 při příležitosti narození mé tety Hanky Panáčkové ji její tatínek a můj dědeček Josef Řezníček "oprášil" a upravil k dalšímu používání. Následně byla roku 1973 zapůjčena k potřebám Národního výboru k vítání občánků. Na kolébce byl obnoven lak bílé barvy a pan Josef Cigánek ze Zákopčí ji ozdobil.

A tak tato kolébka vyrobená za Rakouska-Uherska oslavila své 100. narozeniny v dnešní České republice a třicátým osmým rokem se v ní vítají další novorozeňata. Kolik dětí v ní asi už leželo?

 Tereza Řezníková


Předchozí stránka: Vítá Vás Obec Prusy-Boškůvky
Následující stránka: Společenská rubrika roku 2010