Zajímavé informace a pověsti z okolí obce

Původ jména Moravské Prusy

V jedné pověsti o původu jména Moravské Prusy se vypráví, že v Pustiměři, v ženském klášteře byla představená abatyše rodem z Pruska, která však uměla dobře moravsky. Když zestárla, odstoupila toto místo své příbuzné, která ale uměla jen německy. Odstoupivší abatyše si vyvolila za svoje letovisko krajinu ovčárny, tam, kde nyní stojí dvůr. Svůj malý klášter -letohrad dala si vystavět tam, kde nyní stojí pivovar. Měla zde i pole. Proto, že uměla moravsky a byla rodem z Pruska, nazvané je toto její nové obydlí Moravské Prusy.

Představená v Pustiměři si dala zařídit ovčárny a hospodářství pod Pustiměří a protože mluvila jen německy, nazváno místo toto Německé Prusy.

Odstoupivší představená měla sebou sestřičku Málku, kterouž měla velmi ráda, a proto jí dala vystavět též ovčárny v místech, kde nyní stojí Málkovice.

Pole "Abatyše" poukazují na tuto pověst.

Zdroj: kronika obce Prusy-Boškůvky 

 

Tvrz v Moravských Prusích

Tvrz stávala v místě, které je dnes využíváné jako pole, nachází se hned za posledními domy na "Boškovské". Jedná se o malý kousek pole mezi silnicí směrem na Boškůvky a zemědělským družstvem.

Počátky tvrze a její vznik můžeme spojit s dobou konce 14. a začátku 15. století. V té době došlo ke sjednocení vsi, neboť před touto dobou byla rozdělena na díly. První zmínka o Prusích, ovšem ne o tvrzi, pochází z roku 1349, kdy díl vsi držel Nedvídek z Voděrad. Tvrz se výslovně zmiňuje v roce 1491 v souvislosti se Znatem z Melic a Prus a dále v roce 1510 a 1516 při převodu Pernštejnům. V této době snad byla ještě využívaná, ale v roce 1548 se již ve výčtu zboží nezmiňuje a dá se usuzovat, že zanikla po připojení k perštejnskému panství, přesto že se jako pustá zmiňuje výslovně až v roce 1591.

V současné době můžeme trvz směle označit za zaniklou, přestože se ještě stále dá vysledovat náznak centrálního pahorku i příkopu, který ho obtáčel. Tvrz stávala v rovinné poloze a zdá se, že měla obvyklé utváření centrální jádra obtočeného příkopem a jistě i vnějším valem. Pro obranu to nebylo nějak výhodné místo, ale odpovídá zcela běžným sídlům své kategorie.

Mnohaletá zemědělská orba srovnala tvrziště téměř do roviny, ovšem při bližším ohledání, pokud je pole bez porostu, je zřetelně okem vidět náznak vyvýšení centrálního pahorku s převýšením téměř 1 m vůči okolí a kolem něj se táhne mírná propadlina příkopu. Toto je však patrné především na jižní straně, jinde to chce přidat více představivosti. Hodně zřetelná je taky odlišná barva zeminy v místě pahorku, která má díky kulturní vrstvě výrazně tmavší barvu a je poměrně hojná na keramiku. Naopak bývalý příkop je světlejší barvy a umocňuje tak orientaci v současném terénu. Podle zbytků reliéfu se dá usuzovat, že centrální pahorek mohl mít rozměry okolo 25 x 15 m, příkop šířky snad okolo 15 m. Šlo tedy o tvrz běžné velikosti. Těsná blízkost potoka nám dovoluje tvrdit, že příkopy byly napájené vodou. Bližší popis tvrze nám současný stav tvrziště již neumožňuje.

Zdroj: http://www.hrady.cz/

Fotografie zde http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=73266

 

Zvláštní události - zdroj Kronika obce

1970 se započalo se stavbou nové vodní nádrže za Kopce.

1971 Místní národní výbor Prusy-Boškůvky se v socialistické soutěži "Za obec krásnější" umístil jako první ve své skupině s odměnou 20.000 Kčs a čestným uznáním rady ONV ve Vyškově.

16.4.1972 pocítilo mnoho občanů M. Prus v 11. hod. 12 min. na vlastní kůži zemětřesení. 

1973 dokončení stavby vodní nádrže za Kopce.

1973 počátkem roku se začaly používat poštovní směrovací čísla, naše obec dostala PSČ 683 27.

1974 probíhá odprodej staré farské stodoly a vykupování pozemků pro stavbu kulturního domu ; 20.7. je první brigáda na přípravu staveniště KD ; 31.7. začínají se kopat základy.