Historie z kroniky obce

Motto:


„Historia magistra vitae"       Historie učitelka života

 

 První „Pamětní kniha" byla věnována Jeho C.K. Apoštolským Veličenstvem Císařem a králem Františkem Josefem I. Byla vydána k oslavě jubilea jeho čtyřicetiletého panování dne 2. prosince 1888. Obecním úřadem v Moravských Prusích založena a první zápis pořízen neznámým kronikářem dne 4.srpna 1889.

Pravidelní roční zápisy můžeme číst již od roku 1893, kdy zapisovatelem - kronikářem byl pan Jan Sedláček z č.p. 7. Ten také popsal stav obce obyvatel z těchto časů:

"Vesnice Moravské Prusy leží jihovýchodně od města Vyškova, v kotlinovitém údolí, jímž protéká Pruský potok (vtékající do říčky Hané za Hošticemi). Leží na 49,25 stupňů severní šířky a 34,45 stupňů východní délky. Přináleží politickému, soudnímu a bernímu okresu vyškovskému. Domovních čísel čítají M. Prusy 90, s kolonií Tlustomackem, čili Zouvalkou (která čítá domovních čísel 7) měly by Moravské Prusy 97 domů a 540 duší. Přifařená a přiškolená obec Vážany V. 119 domů a 558 duší, přiškolená a přifařená obec Boškůvky 36 domů a 152 duší. Obyvatelstvo farnosti jest vesměs národnosti české a náboženství římskokatolického. Odkud jméno obce? Zdá se, že „prusi" znamenalo tolik co brody. Tak jest známo jméno osady Koněprusi, Prusy, Prusinovice, Prusy Německé, Moravské atd., a všude buď bývaly neb jsou dosud vody - rybníky, kde se mohl kdysi i dobytek broditi. I kolem osady naší bývaly za časů dřívějších dosti veliké rybníky."

 

A co v kronice není? Ve vlastivědném věstníku Moravském je zmínka "im Prusiech" z r. 1349. V roce 1465 jmenovala se osada Prusy páně Maynušovy. Ze zkráceného Prusy M. vzniklo nesprávným výkladem "M" - moravské.

 

Poznámka: Výňatky jsou přepisovány tak jak byly zaznamenány, tedy bez jazykových či pravopisných úprav.

 

Malá ochutnávka z kroniky:

 

Stáří obce Moravské Prusy

Moravské Prusy, jako sídlo panské připomíná se již v 11. století (1052) Na mapách prastarých potkáváme se se jménem milé osady naší. Zcela určitých zpráv podává nám cirkevní topgrafie Volného, kde se praví, že chrám Páně v Mor. Prusích již před rokem 1392 státi musil, on Myslibov z Tadověšic založil fond na hlavní oltář sv. Jiřího, kterýžto oltář též sám dal postaviti.

Mor a cholera...

Poznámka p. učitele Jos. Novotného o choleře z roku 1831, kterou pisatel těchto řádků na destičkách kostelní agendy našel... (pozn.: následuje doslovné znění destičky v němčině)

V roce 1831 byly Obce Vážany, Moravské Prusy a Boškůvky postiženy cholerou. V krátkém čase od 23.listopadu do 11. prosince zde zemřelo 32 lidí v Moravských Prusích, 9 ve Vážanech a 1 člověk v Boškůvkách. Zemřelí pochováni byli po šesti ve společných hrobech na poli za školou, zvaném „Lesíček", jest ono místo, kde se nynější obecní hřbitov nachází.

Požár kostela

Dále připomenouti dlužno, že o Velikonocích roku 1700 shořel zdejší chrám Páně. Zprávu o tom vyčísti možno z nápisu na velkém zvonu ke cti sv. Jiřího shotoveném, který dal tehdejší důstojný pan farář Martin Sobek ze tří, požárem zvytavených zvonů ulíti.

Nápis na kostelním zvonu

Doslovný opis nápisu na velkém zvonu věže chrámové v Mor. Prusích jest:
„Post ignem in paschate esortum 1700 Moravo Prussy
parochus Martinus Sobek es tribus
unam refundi curavit in Hono: S. Seorgy."

Dobrovolná hasičská jednota v Mor. Prusích

na základě přijatých stanov z roku 1891 ustavila se v lednu 1892. Počítati dlužno trvání sboru od roku 1891.

Velké požáry

Mimo případ tento (požár kostela 1700) řádil nemilostdný živel ve farnosti zdejší vícekrát...

Tak zvláště roku 1874 mnoho škod způsobil. V čísle 49 „u Spáčilíkův" vypuknuv velkým suchem, vzniklým prudkým větrem a nedostatkem vody a hasících prostředků podporován, rozšířil se v úžasně krátké době na sousední stavení Kouličkovo č. 48, Vlčkovo č.47, 46, zachvátil pustější domy čísla 7, 8, 9, 12 a 13. zničil stodoly od usedlostí čísla 10, 11, 12 a 13. V kratinké době pláč a nářek neštěstím posižených a hromady rumu, ohořelých trámů a čpavý zápach požářiště hlásaly, jak hrozným jest oheň pánem.

Dne 25. srpna 1892 lehl popelem stoh panský. Oheň vznikl při mlácení parní mlátičkou a divem možno nazvati, že žádné z mnoha dítek, v té chvíli na stohu zaměstnaných k úrazu neb popálení nepřišlo, všecky se skokem se stohu hoříčího zachránily.

Krupobití

...a jedno z největších krupobití, jaké kdy milou krajinku naši stihlo přihnalo se dne 14. června 1893...

... až tu k večeru zkázu věštící hukot oznamoval počátek velesmutné živelné pohromy. V malé chvilce byly obilniny naprosto zničeny. Kroupy velikosti vlašského ořechu v krátké době učinily z lánů bohatoklasým obilím ponořelých pustiny, a co kroupy nezničily, odplavila voda. Množství krup bylo ohromné tak, že volný průchod potoka „v Kačenci" pod mostem zastaven byl, tak že voda již sousední polnosti zapalavovala. Rychlým přichvátáním sboru hasičského na ohrožené místo bylo ochrannými pracemi a opětným zjednáním volného toku vodě většímu ještě neštěstí zabráněno.

Dosti již těch smutných zpráv...

...povězmež si něco veselejšího utěšenějšího o milé dědince naší.

Stádo pěkného dobytka poučije cizince v kraj náš zavítavšího, že se zde drží na chov dobrého dobytka, a co se týče koňstva jest málo osad v širém okolí, které by se tak velkým počtem vskutku pěkných koní honositi mohly. Také dosti pěkná výstavnost obce dosvědčuje, že zde vládne blahobyt pro tento čas dosti značný.

 

 

Rok 1934

... počátkem dubna počala se vegetace probouzet, do 27. dubna byly všechny stromy odkvetlé a se krásně zelenaly...

            Co spravil duben to kazí květen, neprší velké sucho a suché větry, všechno schne a vadne...

... stromy počínají schnout...

Celý venkov jest zaplavován spoustou různých sbírek v mnohých případech přímo nařízených a to jak v obci, kostele i ve škole.

Po domech chodí spousta různých agentů, kteří nabízením různých věcí a svou uměleckou výmluveností neošidí tam, kde nemohou.

Chodí  celé řády cizinců a různých dobrodruhů, kteří žebrotou domáhají se podpory a mnohý z těchto zneužívá vyžebraných peněz a dárků leckde za pultem v alkoholu; činí to dojem, jako bychom byli národem samých, někdy i drzých žebráků.

 Na začátku školního roku 1934-1935 bylo obsazeno místo řídícího učitele... a místo definitivního učitele...

Jelikož zdejší školní obec jest následkem vyvolaných sporů s p. Jedličkou v různých pověstech a tím také populární, jest zřejma u obou těchto učitelů obava z nového působiště. Doufejme, že přesvědčí jich pravý opak, že budou spokojeni, že budou se vidět doma...

Zajímavý jest také vývin politických událostí a to v Německu, Rakousku a v Jugoslávii zavražděním krále Aleksandra ve Francici ve městě Marselii, kdež jel návštěvou. Celý svět jest naplněn nejistotou míru a obavou před možnou válkou. Doufejme, že nepřijde k nejhoršímu.

 

Rok 1935

Dne 6.března pořádána oslava svátku p. presidenta slavnostní výborovou schůzi obec. zastupitelstva, kterou o půl 11 hod. dop. zahájil starosta obce a usnešeno založit pod Běliskem památný sad, pojmenovat ulici před školou „Masarykova ulice"; sbor hasičů pořádal zápalnou hranici; škola oslavuje svátek 10.března 1935; rovněž usnešeno zastupitelstvo nové školy pamětní desku (založit).

Během jarních měsíců konány přípravy pro umístění poštovního úřadu ve staré škole; podle schválených plánů prováděny řemeslnické práce v měsíci červenci a v prosinci přesídlen poštovní úřad kde se dne 28. prosince začalo úřadovat; oprava vyžádala nákladu 5.000,- Kč.

Jak již v minulém roce zmíněno založen sportovní klub se sídlem v Mor. Prusích a hřiště ve Vážanech. Letošního roku pronajal sobě jmenovaný klub pozemek od p. Vacka o výměře asi 60 a2 na tzv. Oujezdy; otevření hřiště bylo dne 22.dubna pod protektorátem obecní rady.

Praze celostátní katolický zjezd; zjezdu tohoto súčastnilo se veliké množství katolíků z celé republiky.

Dne 14. prosince vzdal se náš milý president T.G. Masaryk svého úřadu presidenta; volba nového presidenta byla dne 18.prosince,

presidentem zvolen Edvard Beneš t.č. zahraniční ministr. Volba nového presidenta přijata se všeobecným uspokojením; přejeme novému panu presidentovi k jeho nové dráze vše nejlepší a doufejme, že povede osudy národa a státu ve šlépějích, které hlubokým rysem vyznačil jeho předchůdce. Odstoupivší president zůstane slavnostně zapsán nejen v dějinách našeho státu, ale celé Evropy a celého světa. I my se s ním v duchu loučíme a přejeme Jemu tichého a klidného odpočinku, jehož sobě plně zaslouží.

 

Rok 1936

Ve Španělsku vypukla revoluce pod vedením generála Franka. Německo uzavírá smlouvy s Rakouskem; Maďarskem a Itálií; obepínají takto náš malý stát, svět naplněn nadále nejistotou neboť se mluví a píše o možnosti války; od 15. června do 10.července vypsána půjčka na obranu státu a upsáno přes 3 miliardy Kč.

Výnosem Nejvyššího soudu ze dne 9. října byl definitivně skončen 6 roků trvající spor s býv. uč. říd. Jedličkou ve prospěch školní obce; útraty stály 82.106,35 Kč.

Zákonem ze dne 9. října čís 262sb. z. a u. ze dne 10. října 1936 jest nová úprava československé měny snížením obsahu zlata v československé koruně a opatření toto nazývá se devalvace. Tímto doplňuje se devalvace koruny z roku 1934.

K tomuto kroku přiměla náš stát veliká změna západoevropských měn; obsah československé koruny jest 31:21 miligramu čistého zlata.

Vyškovsko pozdravilo presidenta republiky dne 18. června; při projížďce Moravou zastavil se na krátko ve Vyškově president republiky Dr. E. Beneš s chotí, vesnice podél silnice a zvláště město Vyškov byly slavnostně vyzdobeny. Obecenstvo seřazené na hlavních ulicích a na náměstí po fanfárách z Libuše propuklo při příjezdu p. presidenta v srdečný jásot. Po přehlídce čestné roty uvítal na přeplněné tribuně p. presidenta a jeho choť p.vl. rada Dr O. Přikryl a jménem obyvatelstva a městské rady Vyškova starosta Dr. J. Hon. Na to bylo odevzdáno p. presidentovi jmenování čestným občanem města Vyškova. Z naší obce súčastily se slavnosti: školní žactvo, sbor dobr. hasičů a mnoho občanů.


Předchozí stránka: Záchranný kruh
Následující stránka: Kdo zde bydlel....